Jaké nemoci s ním souvisejí?
Dýchací cesty můžeme rozdělit na horní a dolní. Do horních zahrnujeme nos, nosní dutiny a nosohltan. Zánět se může vytvořit kdekoliv a kdykoliv, většinou na základě určité příčiny. Zánět poznáme podle pěti základních projevů: začervenání, které je způsobeno prokrvením, dále otok, zvýšená teplota, bolest a nesprávná funkce postiženého místa.
O nemocnění horních cest dýchacích bývá nejčastěji virového původu, kde je použití antibiotik zbytečné. Ale pokud imunitní systém bojuje s virovou infekcí, je často možné, že oslabený organismus napadnou bakterie, kde podání antibiotika smysl už má. Toto dilema vám pomůže vyřešit lékař pomocí jednoduchého testu CRP. Jednorázový test lze koupit i pro domácí použití. Důležitá je ovšem prevence. Pořádně a přiměřeně se oblékat. Posilovat svou imunitu ať už otužováním, cvičením nebo užíváním různých přípravků z lékárny.
Rýma
Je zpravidla virového původu. Inkubační doba je jeden až tři dny. Projevuje se oteklou sliznicí, která zúží průchodnost dýchacích cest. Dochází ke ztrátě čichu a tím i k nechutenství. Můžeme mít zalehlé uší a více slzet. Výtok, který může být ze začátku vodnatý, se postupem času více zahušťuje, hrozí riziko, že se hustý hlen usadí v nosních dutinách. Pokud máme zánět v dutinách, mluvíme potom o sinusitidě, při které jsou časté bolesti hlavy mezi obočím.
Při léčbě řešíme pouze symptomy. Nasadíme léky proti teplotě. Zvýšíme příjem tekutin a vitaminů. Můžeme nasadit kapky a spreje do nosu, které splasknou oteklou sliznici (dekongestanty). Při použití těchto sprejů musíme dbát na to, abychom je aplikovali na co nejčistší sliznici. Toho dosáhneme tak, že použijeme izotonickou mořskou vodu, necháme ji pár minut působit a pořádně se vysmrkáme. Až potom použijeme dekongestační spreje.
Tyto spreje používáme maximálně sedm dní. Pokud je budeme používat delší dobu, mohli bychom si poškodit nosní sliznici a v horším případě si na ně vytvořit závislost. Proto u chronických rým používáme zásadně mořskou vodu nebo kortikoidní spreje na doporučení lékaře nebo lékárníka. Pro větší nosní hygienu můžeme použít konvičky na vyplachování nosu, kde si můžeme dát obyčejnou vodu, roztok se solí nebo Vincentku.
Při chřipkových epidemiích musíme také dodržovat doporučení jako častější mytí rukou a nezdržovat se ve velkém kolektivu lidí.
Zánět středního ucha
Vyskytuje se častěji u dětí, protože spojení středního ucha s nosohltanem, tzv. Eustachova trubice, vyrovnává mezi těmito prostory tlak. Je kratší a má menší sklon, něž je tomu u dospělých. Proto jsou děti k tomuto zánětu náchylnější. Zánět se projevuje zvýšenou teplotou, bolestivostí ucha, někdy se může objevit nevolnost, zvracení, velmi často zánětu předchází rýma. Tato infekce propukne nejčastěji v noci, protože dítě nesmrká a v leže je ideální pozice na to, aby se infekce rozšířila do Eustachovy trubice a následně do středního ucha. V této situaci je nejlepší dát dítěti lék s obsahem ibuprofenu a vyhledat ORL lékaře, který zhodnotí situaci, bubínek propíchne a nasadí antibiotika.
Angína
Mezi její příznaky patří bolest v krku, kdy bolest je celý den pořád stejná, chrapot, obtížné polykání, zvýšená teplota, madle jsou oteklé a často se na nich objevuje bílý povlak. Nemocným podáváme léky na snížení teploty a lékař nasadí antibiotika. Doplňkovou léčbou můžou být pastilky, spreje a kloktadla, které zmírní bolesti v krku a samozřejmě bylinkové čaje.
Zánět hrtanové příklopky
Jedná se o závažné onemocnění, které může skončit udušením. Dochází k otoku hrtanové příklopky, která má za úkol zabránit vstupu potravy a tekutin do dýchacích cest. Tato reakce bývá nejčastěji u dětí předškolního věku v zimních měsících. Onemocnění je vyvoláno bakterií, proti které je v současnosti vyvinuto očkování, tudíž je výskyt infekce méně častý. Napadá děti, protože ještě nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém a dýchací cesty. Příznakem jsou vysoké teploty, bolest v krku, bolestivé polykání a zhoršené dýchání, kdy dítě nebrečí, protože je to pro něj bolestivé. Pokud máte podezření, ihned volejte lékařskou pomoc, dítě udržujte v sedě a dejte mu studené obklady na krk.
Laryngitida
Zánět nejužší části hrtanu je často doprovázen dalšími nemocemi, jako je chřipka či zánět průdušek. Výskyt onemocnění není věkově omezen, ale nejčastěji je to mezi prvním a třetím rokem života, v jarních a podzimních měsících. Dítě bolí v krku, chraptí, má suchý štěkavý kašel, obtíže s dýcháním a vysoké teploty. Dítěti můžou v rámci nedostatečnosti dechu modrat rty a ušní boltce. Při zjištění těchto příznaků je důležité ihned volat lékařskou pomoc. Dítě zabalíme do přikrývek a necháme jej vdechovat studený vzduch. Laryngitidami trpí v dospělosti hlavně kuřáci a lidé, kteří namáhají hlasivky.
Bc. Veronika Trubáková, DiS. Alphega lékárnice, Frenštát pod Radhoštěm
Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/