Češi stále nejvíce umírají na srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Lví podíl na tom mají dlouhodobě vysoké hladiny cholesterolu – vysoký cholesterol v krvi byl jako přímý viník rozvoje aterosklerózy se všemi jejími neblahými důsledky jednoznačně potvrzen. Přesto se vysoký cholesterol často podceňuje, nebývá vždy včas a dostatečně léčen a pacienti hledají důvody, proč nemohou hubnout, jíst více zeleniny nebo přestat kouřit.
Mezi veřejností koluje řada mýtů, omylů a zkreslených informací o vysokém cholesterolu v krvi, které mohou přinést závažné zdravotní důsledky, protože vedou k tomu, že změny životního stylu a léčba jsou oddalovány, mnohdy až do doby, kdy ateroskleróza udeří v podobě svých komplikací – srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Mýtus č. 1: Jsem mladý a štíhlý, nemůžu mít ještě problémy s vysokým cholesterolem v krvi.
U běžné populace se hladiny cholesterolu opravdu zvyšují s věkem, genetickou predispozicí a s tím, jak přibývají rizikové faktory v podobě obezity nebo diabetu 2. typu a jak se začíná projevovat dopad nevhodné životosprávy. Každý dvoustý až dvoustý padesátý Čech je však nositelem genetické mutace, která způsobuje, že se tělo neumí účinně vypořádat s cholesterolem, který se ve zvýšeném množství ukládá v cévách a poškozuje je, a to předčasně, už od narození.
Toto onemocnění se jmenuje familiární hypercholesterolemie (FH) a v rodině bývá zpravidla postiženo více členů. Pokud má FH jeden z rodičů, děti mají 50% riziko, že po něm onemocnění zdědí. Lidé s FH nemají zjevné obtíže, bývají štíhlí a většinou tedy vůbec netuší, že jejich hodnoty v krvi jsou mnohonásobně zvýšené. Komplikací FH jsou předčasné infarkty a mrtvice, do 55 let u mužů a 65 let u žen, výjimkou ale nejsou třicátnici s infarktem. Kriticky důležité je tedy na FH přijít včas, dokud ještě nejsou cévy významně poškozeny, ihned zahájit režimová opatření a léčbu léky. Pokud je léčba dobře vedená a pacient spolupracuje, může se komplikacím vyhnout a mít stejnou prognózu jako člověk bez FH. Na FH se dá přijít vyšetřením krve, které v rámci preventivních prohlídek provádí praktický lékař nebo pediatr v pěti a třinácti letech dítěte (při podezření na FH v rodině i dříve). Více informací o FH na www.diagnozafh.cz.
Mýtus č. 2: Moje tělo cholesterol přece potřebuje, takže trochu vyšší hodnoty nevadí.
Ano, cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán, nebo pro syntézu hormonů a vitaminu D. Příliš vysoká koncentrace takzvaně aterogenních cholesterolových částic v krvi však přináší zdravotní rizika, zvláště pokud je zvýšena dlouhodobě. U zdravých osob, které nemají žádné další rizikové faktory a neprodělali žádné cévní příhody, by hodnoty LDL cholesterolu („zlého“ cholesterolu) měly být nižší než 3 mmol/l.
Pokud je někdo diabetik, má familiární hypercholesterolemii, je po infarktu nebo má další rizikové faktory, měl by dosáhnout hodnot ještě mnohem nižších, cílové hodnoty pro LDL cholesterol pro různé rizikové kategorie pacientů vymezují odborná doporučení a lékaři vedou léčbu tak, aby těchto hodnot dosáhli. V posledních letech přibyly silné důkazy o tom, že čím jsou hodnoty LDL nižší, tím více je sníženo riziko srdečně-cévní příhody. U některých pacientů se usiluje dokonce o hodnoty pod 1,4 mmol/mol nebo ještě nižší, protože z těchto hodnot profitují.
Mýtus č. 3: Statiny, léky na cholesterol, jsou nebezpečné, proto je brát nebudu.
Opak je pravdou. Statiny, tedy léky snižující cholesterol v krvi, patří mezi nejdéle používané a nejvíce prozkoumané léky vůbec. Pacienti jsou jimi léčeni už zhruba třicet let a jejich zavedení vedlo k dramatickému poklesu srdečně-cévních příhod v populaci. Uzná-li lékař za nutné, mohou statiny užívat již děti od deseti let (např. s familiární hypercholesterolemií). Neprokázalo se, že by statiny poškozovaly mozek nebo nervovou soustavu, ledviny nebo játra. Nebylo prokázáno ani to, že by zvyšovaly riziko rakoviny.
Některá klinická hodnocení naopak ukazují, že u pacientek s rakovinou prsu užívajících dlouhodobě statiny docházelo významně méně často k návratu rakoviny ve srovnání s pacientkami, které statiny neužívaly. Také se prokázalo, že statiny významně snižují úmrtí na rakovinu u pacientů se zhoubným nádorem prostaty. A není pravda ani to, že statiny vedou k cukrovce. Naopak, u naprosté většiny pacientů s cukrovkou je léčba statiny velice žádoucí, protože u nich významně snižuje počet srdečních infarktů a mozkových mrtvi. U osob, u kterých byla po léčbě statiny zjištěna cukrovka, by cukrovka stejně v krátké době propukla. A konečně, po statinech se ani nerozpadají svaly, jak se mnohde píše. Ve skutečnosti je poškození svalů velmi vzácné. Pokud vám lékař statiny předepíše, znamená to, že je potřebujete a jen změna životosprávy ke zkrocení vašeho cholesterolu v krvi nestačí. To ale neznamená, že se přestanete o změny snažit. Úprava stravy a pohyb se na úspěchu léčby podílejí.
Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/