Většina inkontinencí je léčitelná, ale stále se jedná o svým způsobem tabuizované téma. Pro postižené představuje hygienický a společenský problém, který je vyřazuje z aktivního života a který mnozí považují za příliš intimní, než aby se o něm poradili s lékařem.

Inkontinence není zdaleka problémem, který by se týkal pouze starších lidí. Přestože postihuje častěji ženy, může se vyskytnout u obou pohlaví a v jakémkoliv věku. Postihuje zhruba 5 až 25 % žen a pouze 1 až 5 % mužů ve věku od 15 do 64 let. Mezi staršími lidmi inkontinencí trpí až 40 % žen a 20 % mužů.

O močové inkontinenci hovoříme, pokud člověk není schopen vědomě regulovat močení, čímž dochází k samovolnému úniku moči. Je způsobena poruchou funkce močového měchýře a/nebo svěračů močové trubice. Pro zvládnutí inkontinence je nezbytné zjistit, o jaký typ poruchy se jedná.

Stresová inkontinence bývá nejčastější. Jedná se o únik obvykle malého množství moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. Dochází k ní náhle, bez varování a bez předchozího nucení na močení při kašlání, kýchnutí, smíchu, zvedání těžkých břemen, cvičení nebo sexuálních aktivitách. Je způsobena povolením svalstva pánevního dna, poruchou závěsu močové trubice nebo nedostatečnou funkcí jejího svěrače, obvykle jde o kombinaci všech tří faktorů.

Je-li inkontinence způsobena jiným onemocněním, je potřeba vždy léčit primární příčinu.

Mezi nejčastější příčiny stresové inkontinence patří hormonální změny (úbytek estrogenů v menopauze), dlouhodobá fyzická zátěž, hlavně zvedání těžkých břemen, těhotenství a/nebo obtížnější porod vaginální cestou, chirurgické zákroky v oblasti malé pánve (u mužů může nastat po odstranění prostaty), a vrozená anomálie. Rizikovým faktorem je také obezita.

Urgentní inkontinence je charakterizována náhlým nucením na močení, kdy postižený často nestihne doběhnout na toaletu. Je způsobena zvýšenou vzrušivostí svalstva stěn močového měchýře, který se vyprazdňuje i při malém podnětu. Vzniká obvykle jako následek jiného onemocnění. Časté příčiny urgentní inkontinence jsou bakteriální záněty močových cest, močové kameny, nádory močových cest nebo v oblasti malé pánve, neurologická onemocnění (Parkinsonův syndrom, roztroušená skleróza, Alzheimerova nemoc, stavy po mozkové mrtvici) a poranění míchy nebo oblasti malé pánve.

Smíšená inkontinence je kombinací stresové a urgentní, její příznaky se různým způsobem kombinují. Rizikovým faktorem jsou kromě věku i přidružená onemocnění (cukrovka, obezita, chronický kašel, neurologická onemocnění).

Inkontinence z přeplnění vzniká, pokud se močový měchýř nedokáže vyprázdnit následkem poškození a nesprávného fungování jeho receptorů. Po dosažení objemu močového měchýře dochází k jeho přeplnění a samovolnému úniku moči. Nejčastějšími příčinami jsou komplikace po operaci prostaty, diabetes a roztroušená skleróza.

Diagnostika

Lékař (urolog či urogynekolog) stanoví diagnózu na základě potíží a série vyšetření, jako je rozbor moči, krve, ultrazvuk a v případě potřeby mohou být provedena i další specializovaná vyšetření. Určí typ inkontinence, stupeň postižení a doporučí vhodnou léčbu a případné inkontinenční pomůcky.

Posuzování závažnosti inkontinence je velmi individuální. Někoho obtěžuje i malý únik moči, jiný člověk se k lékaři vypraví až v pokročilém stadiu. Čím dřív se však s léčbou začne, tím lépe.

Návštěvu lékaře neodkládejte, pokud zažíváte náhlý únik moči při fyzických aktivitách, kašli, kýchání, smíchu a pokud ze strachu před náhlým únikem moči omezujete pitný režim. Jestliže vás inkontinence omezuje v běžném životě, s důvěrou se obraťte na svého ošetřujícího lékaře.

MUDr. Kateřina Uxová

Řešení problémů s inkontinencí

Režimová opatření:

  • Cviky na zpevnění svalstva pánevního dna (Kegelovo cvičení) jsou účinné u lehčích inkontinencí. Cvičení je nutné provádět správně a pravidelně, účinek se dostavuje za 6 až 8 týdnů.
  • U obézních pacientů redukce hmotnosti alespoň o 5 %.
  • Příjem tekutin rozložit rovnoměrně do celého dne.

Medikamentózní terapie:

  • U žen v menopauze pomůže lokální podávání estrogenu (krém, vaginální čípky nebo tablety).
  • Při urgentní inkontinenci lze podávat léky blokující aktivaci hladkého svalstva močového měchýře.

Chirurgická léčba:

Nekomplikovanou inkontinenci lze navždy odstranit voperováním TVT pásky. Jedná se o miniinvazivní zákrok prováděný v lokální anestezii. Délka operace je kolem 30 minut a návrat k běžným činnostem je obvykle možný do dvou dnů. Zákrok není vhodný pro ženy, které plánují otěhotnět.

Inkontinenční pomůcky:

Pro zlepšení kvality života pacientů existuje celá řada inkontinenčních pomůcek vyvinutých přímo pro řešení tohoto problému, např. inkontinenční vložky a speciální prádlo. Pacienti s diagnostikovanou inkontinencí mají navíc nárok na částečnou úhradu těchto pomůcek ze svého zdravotního pojištění.

Zdroj Alpega magazín http://www.alphega-lekarna.cz/